A duha tančila po skle tancem sedmero múz
místo
trvá do
Napadlo Vás, že někdy míjíte ve svém životě člověka, který ve svém oboru je Mistrem, ale Vy nemáte ani tušení o jeho skutečném umu?
Další aktivitou rumburského muzea v rámci oslav 100. výročí Rumburské vzpoury je výstava rumburského rodáka akademického sochaře, sklářského výtvarníka Pavla Homolky.
Vernisáž výstavy s názvem A duha tančila po skle tancem sedmero múz se bude konat 18. 5. od 17 hodin v rumburském muzeu.
Nenechte si ujít příležitost setkat se významným rumburským výtvarníkem oceňovaným i v zahraničí.
… a duha tančila po skle tancem sedmero múz… J. Hora, Pocta městu Nový Bor
Napadlo Vás, že někdy míjíte ve svém životě člověka, který ve svém oboru je Mistrem, ale Vy nemáte ani tušení o jeho skutečném umu? Rumburské muzeum v souvislosti se stým výročím Rumburské vzpoury podpořilo myšlenku uspořádat autorskou výstavu místnímu rodákovi Pavlu Homolkovi. Jen málokdo ví, jaká kouzla vytvářel a dodnes tvoří. Protože není právě osobností, jež by se ráda prezentovala na veřejnosti, sami jsme iniciovali jeho vystoupení v rámci komponované muzejní vánoční akce, kde si vytvořil příjemné postavení ukázkou techniky kresby ve Frindově ateliéru. A to byl ten pravý začátek další spolupráce…
Pavel Homolka je profesionál, akademik, absolvent mnoha stáží, který se však tímto způsobem nikdy neprezentoval. Jako umělec působí rozevlátě za každé okolnosti, ale ve skutečnosti se v jeho životě protíná několik rovin. A tak se ten tvůrčí nespoutaný duch přetahuje s ryze praktickým realistou, z jehož popudu vznikla také nová technika, jež v odborných kruzích vzbudila svůj ohlas. Zasloužená slova uznání si jeho tvorba vydobude po každé výstavě, jelikož díla jsou skutečně precizně řemeslně zpracovaná a oplývají velkou dávkou fantazie.
Pavel Homolka na podzim minulého roku osobitým způsobem přivítal výpravu z Brazílie, pátrající po svých předcích z doby Monarchie v současné Evropě. Svou jazykovou vybaveností výrazně přispěl k úspěchu celé akce a setkání s Brazilci získalo neopakovatelnou atmosféru. Obdaroval přítomné rovněž svým akvarelem, což z Rumburku učinilo město nezapomenutelné mezi ostatními stanovišti.
Každý umělec má svůj vlastní zdroj inspirace.
Protože Pavel Homolka žije střídavě v Novém Boru, Mekce sklářství, stejně jako v rodném Rumburku, cítí se být svázán historií obou měst. Jako znalec regionu nezaostává vědomostmi za místními nadšenci, proto může být zván patriotem obou měst. Jako se téma vzpoury prolíná oběma místy, prolíná se ohlas jeho tvorby. A se skláři byla vzpoura spojena také.
Jedním byl František Pála, který se měl stát očitým svědkem událostí v Boru a je autorem spisu Vzpoura rumburská, vydaného roku 1920 v Plzni. Druhým pak Břetislav Tománek, který se ve svém spisu velmi přínosně zmínil o věznění zadržených účastníků vzpoury v Boru. Proto Pavel Homolka velmi rád navázal na tradici připomínat z lidského hlediska Rumburskou vzpouru.
Jako účastník Dálkového pochodu vzal do ruky onu pomyslnou pochodeň, kterou nám předali ti velcí muži před námi a zavázali nás svou válečnou obětí. Ať to byl Stanko Vodička či John McCray. Jak prohlásil prezident Ludvík Svoboda, „…vojáci rumburské vzpoury se zbraní v ruce vydali na svůj pochod za svobodou“. Pavel Homolka bojuje na světě svými zbraněmi, v jeho rukou vzniká křehká krása, slovy jen stěží uchopitelná. Přijďte se přesvědčit do rumburského muzea sami.